Zlozvyky
Zlozvyky koní - ano, bohužel i s nimi se můžeme u koní setkat. Málokterý kůň nemá žádné zlozvyky. Většina zlozvyků, ale pramení z nudy a tudíš je jejich příčinou vlastně člověk. Zavřeme-li koně do boxu a myslíme si, že se na tak malá ploše kokáže zabyvit, jsme na omylu. Kůň který stojí ve stáji celý den, má nedostatek pohybu a je mu věnováno málo pozornosti. Takový kůň se ve stáji nudí a nahromaděná energie může vyústit v různé nepříjemné návykové chování koně - zlozvyky.
Zlozvyky můžeme dělit na stájové a všeobecné. Stájovými zlozvyky jsou třeba klkání a tkalcování. Tyto zlozvyky se můžou od sebe učit koně navzájem. Zlozvyky také mouhou snížit hodnotu koně - při prodeji musíme na tuto vadu upozornit nového majitele, jinak může být koupě prohlášena za neplatnou. Všeobecné zlozvyky jsou kousání, kopaní, vyhazování vzpínání, jsou nejčastěji ovlivněny výchovou a okolním prostředím. Za vším tedy stojí člověk.
O těch nejčastěji vyskytujících se zlozvycích si nyní povíme trochu více. Vždy je potřeba nad příčinami daného zlozvyku přemýšlet - základem je nenechat koně se nudit v boxe, dopřát mu dostatek volnosti ve výběhu a pořádně s ním pracovat, jedině tak lze svému koni opravdu porozumět a zjistit, kde je problém.
Klkání - probíhá tak, že se kůň zakousne do žlabu, či do čehokoliv pevného, co je v jeho okolí a polkne přitom vzduch. Klkání vzuchu zhoršuje trávení a může spůsobit plynovou koliku, proto proti tomuto zlozvyku zlozvyku existují tzv. krční řemeny (mají zvlášť utvořené místo pro jícen a průdušnici - mohou se proto utáhnout tak těsně, že kůň nemůže dát hlavu do polohy, která umožňuje klkání). Nejlepším řešeník je ale prevence - dostatek času stráveného veknu s ostatními koňmi ( ideální doba je 24 hodin denně).
Tkalcování - tento zlozvyk se projevuje tak, že kůň neustále přenáši svou váhu z jedné přední nohy na druhou zváštním kývavým pohybem. Přední nohy má rozkročené, krk a hlava se současně kývají ze strany na stranu. Následkem je zbytečné opotřebovávání nohou a kopyt. Proti tomuto zlozvyku se na dveřích boxu dělá specíální mříž s uprostřed vykrojený prostorem na hlavu koně. Tento prostor je dostatečně úzký, aby se kůň nemohl kývat.
Kopání - je vetšinou spůsobeno z nudy a přebytku energie nebo může být vyjádřením, že se koníkovi něco nelíbí. Koně vetšinou kopou v boxe do dveří a stěn boxu. Tento zlozvyk se může přenést i na pastvu, kde kůň kůže poranit i ostatní koně kopnutím. Je to nepříjemný zlozvyk, kterým se nejen může zničit box, ale navíc se může poranit i kůň. Tento zlozvyk je téměř neodnaučitelný, jediným řešením, jak kopání alespoň zmírnit je koně zaměstnat jak pracováním (ježděním), tak pobytem ve výběhu.
Odmítání poslušnosti, vzpínání, kousání, vyhazování - toto chování může pramenit nejen z nadbytku energie, ale také ze špatné výchovy koně. Kůň který stojí pořád ve stáji zavřený a nemá kolem sebe nikoho s ký by si mohl alespoň povídat, je pak naštvaný a proto nechce poslouchat. Nikdo z nás by také jistě neposlouchal někoho, kdo nás celý den nechal zavřeného a pořádně nám neujasnil co smíme dělat a co ne. Proto chcte-li mít se svým koněm pěkný vztah a zažívat jen ty pěkné chvilky, dopřejte svému koníkovi se vesele prohánět se svými koňskými kamarády na pastvině či ve výběhu. Jistě pak nebude mít důvod vás kousat a snažit se vás dostat ze sedla.