Pokouším se dostat víš
Asi tři měsíce od té doby, co jsme přestali chodit na konírnu, to začínalo vypadat, že se vše vrací do starých kolejí a že se ke koním už asi nevrátíme. Moc se mi to nelíbilo, protože nebylo kam chodit jezdit na koně. Na poslední chvíli mám rodiče zaplatili koňský tábor ve Vrchovanech a tak nám dali příležitost svoje schopnosti jízdy na koni zdokonalit. Na tento tábor jsme jeli s mojí sestřenicí a její kamarádkou, ale na táboře jsme se nějak nepohodli. Tomuto táboru jsem velmi vděčná, naučila jsem se tady pořádně vysedávat, kusat a cválat. Ale pořád nám to nestačilo, skočili jsme si pár překážek a načali další kapitolu zdokonalování v jízdě na koni. Po táboře jsme se doslechli, že se v Rumburku staví nová stáj a tak se nám opět naskytla naděje, že někdy budeme na koni jezdit. koncem prázdnin se nám majitelé nové stáje ozvali a my jsme si domluvili první hodinu, kterou jsme obsolvovali na Arance. Pak už to šlo ráz na ráz, poslupně jsme se dopracovali až k Safírovi, je to shagya-arab, má nádherné prostorné chody, ale je to velký zlobivec. Na Safírovi jsem zdokonalila můj lehký klus, naučila jsem se pracovní klus a pracovní cval. Koncem školního roku jsme se vrhli se Safírek na kousek ze skákání. Na začátku prázdnin 2008 jsme se opět vydali na koňský tábor ve Vrchovanech, kde jsme jezdili mezi pokročilými a nakocem si skočili pár překážek. Na podzim 2008 by se mohlo zase začít jezdit na Arance, která v dubnu 2008 porodila zdravou a krásnou klisničku jménem Aquabeauty.